Hledáte dobrého psychoterapeuta?

Psycholog? Psychoterapeut? Psychiatr? Psychoanalytik?

dscn7238

Je těžké se v tom vyznat.

Člověk, který má psychické či vztahové problémy a rozhodne se hledat pomoc u odborníka často neví, ke komu vlastně má jít.

Popíšu zde základní rozdíly:

 

Psycholog

Psycholog je člověk, který vystudoval psychologii (jednooborovou či v kombinaci s jiným oborem) na vysoké škole. Po škole může začít pracovat v různých oblastech psychologického poradenství - v manželské poradně, v  pedagogicko-psychologické poradně, ve škole, ve firmě, ve sportovním klubu, ve výchovném ústavu, ve věznici, v různých neziskových organizacích.

Ten, který nastoupí do zdravotnického zařízení a začne se připravovat na atestaci se může stát klinickým psychologem. To znamená, že v případě, že si otevře vlastní poradnu, může pracovat tzv. na pojišťovny.

Psycholog poskytuje psychologické poradenství, psychologickou diagnostiku - psychologické testy, podle zařazení v instituci vypracovává psychologické zprávy.

Psycholog nepředepisuje léky a bez psychoterapeutického výcviku by neměl svoji práci nazývat psychoterapií.

 

Psychoterapeut

Kdo poskytuje psychoterapii?

S profesí psychoterapeuta už je to složitější, ani sami odborníci se neshodují v tom, kdo může klientům či pacientům psychoterapii poskytovat.

Na jedné straně jsou ti, kteří tvrdí, že psychoterapie patří pouze do oblasti zdravotnictví a může ji vykonávat pouze psychiatr (tedy lékař s atestací z psychiatrie) nebo klinický psycholog pracující ve zdravotnickém zařízení.

Na druhé straně stojí názor, že psychoterapeutem může být člověk, který absolvoval speciální výcvik v psychoterapii. Tyto výcviky jsou akreditované a jednou z jejich podmínek je, že do nich může vstoupit člověk, který má vzdělání v některém z psychosociálních či medicínských oborů.

 

Stanovisko Evropské asociace psychoterapeutů zní takto

Psychoterapeutem se stává a psychoterapii může vykonávat ten, kdo absolvoval kompletní výcvik v psychoterapii, který sestává z teoretického vzdělávání, sebezkušenostní části a praxe pod supervizí. Celkový počet hodin vzdělávání v psychoterapii nesmí být menší než 3200 hodin a vzdělávání musí být rozloženo nejméně do 7 let. První tři roky (přesněji nejméně tři roky) odpovídají teoretické přípravě na vysoké škole, kde se získá většina z počtu hodin teoretické části. Preferováno je vysokoškolské vzdělání humanitního nebo sociálního směru. Nejméně 4 roky trvá vlastní systematický výcvik. Sebezkušenostní část výcviku musí být minimálně 250tihodinová. V rámci zmíněných 7 let výcviku získává frekventant minimálně dva roky zkušenosti v praxi pod kontinuální supervizí.

Viz stránky EAP:http://www.europsyche.org   (struktura výcviku je zpracována podle verze 4 Evropského certifikátu pro psychoterapii; tedy podle znění schváleného v roce 2009).

 

S tímto stanoviskem se vnitřně ztotožňuji a podle něj se také oprávněně považuji za psychoterapeuta a možností vykonávat psychoterapii.

Podle současných - dle mého názoru zastaralých, nejasných a nefunkčních nařízení, které bohužel podporují i někteří kolegové pracující ve zdravotnictví - se sice pravděpodobně mohu nazývat psychoterapeutem, nicméně protože nepracuji ve zdravotnickém zařízení, nemohu svoji činnost nazývat psychoterapií.

Rozhodla jsem se do doby, než se situace vyjasní, ustoupit tomuto nesmyslnému nařízení, a svoji činnost, kterou jsem se naučila v psychoterapeutickém výcviku akreditovaném pro výkon psychoterapie ve zdravotnictví, nazývat psychologickým poradenstvím či psychoterapeutickým poradenstvím, nikoli psychoterapií. Současně se zapojuji do aktuální diskuze o nabízení psychoterapie v České republice - více v záložce "Aktuální situace v psychoterapii".

Psychiatr

Psychiatr je lékař. Je to člověk, který vystudoval medicínu a má odbornou specializaci v psychiatrii. Může pracovat v nemocnici, v léčebně či v jiném zdravotnickém zařízení nebo může mít soukromou praxi. V té většinou spolupracuje s pojišťovnami, takže jeho služby pacient přímo nehradí. Návštěva probíhá podobně jako u jiných lékařů - pacient lékaři popíše svoje problémy, ten potíže zhodnotí a popřípadě stanoví diagnózu. Může předepsat léky. Někteří psychiatři si s pacienty více povídají, ale většinou na to nemají čas. Pokud nejsou sami zároveň psychoterapeuty, odesílají na psychoterapii pacienty jinam.